Šifry a šifrování

Šifrované zprávy používají lidé už od té doby, co se naučili psát. Vždy se totiž našel někdo, kdo chtěl sdělit něco tajného tak, aby tomu nikdo nepovolaný nerozuměl. Tajné špionážní organizace by bez šifrovaných zpráv snad ani nemohly existovat. Některé šifry je možné vyluštit intuitivně. K rozluštění jiných je třeba "klíče" bez kterého by to vůbec nešlo. 
Není ani možné někde uvést vyčerpávající výčet všech šifer. Jednak těch použitých je nespočet, navíc stále vznikají nové.

Jednou z nejběžnějších šifer je Morseova abeceda, které se venujeme v samostatné sekci. Zde si tedy uvedeme jen pár dalších, které v oddílu používáme. Případně v průběhu času zde přidáme další použité šifry.

Šifra pozpátku
Nejzákladnější šifrou je psaní pozpátku - zpráva se čte od konce.
Takto vypadá zpráva "AHOJ VODNIKU":
U K I N D O V   J O H A

Vynechávání písmen
Další nejzákladnější šifrou je řetězec písmen, kdy zprávu tvoří každé 2. písmeno (může být i každé 3. nebo 4. písmeno).
Takto může vypadat zpráva "AHOJ VODNIKU":
F A M H C O M J   L V  X O P D B N Y I Z K T U

Posunutá abeceda
Jde o první šifru, kterou si zde uvádíme, ke které je třeba luštícího klíče. V prvním řádku klíče - tabulky je uvedena abeceda. V druhém řádku je abeceda posunuta. Potom písmeno v prvním řádku nabývá významu v druhém řádku, například "A" (najdu v prvním řádku) ve skutečnosti znamená "M" (vyčtu v druhém řádku). 

Potom zpráva "AHOJ VODNIKU" bude vypadat takto: 
N U C X   I C Q B W Y Ch
 

Hadovky a šneci
Další skupinu šifer tvoří písmena poskládána do tabulky. Klíčem je pak správná volba začátku - prvního písmene a zvolení správného směru hada či šneka.
Takto je v různých tabulkách uvedena zpráva: "AHOJ VODNIKU KDE MAS RYBICKY A KDE ZABICKY?"

Samozřejmě začátek a směr hada či šneka může být než je uvedeno na příkladech.
 

Tabulka - Velký polský kříž
Jde o jednu z nejoblíbenějších a nejčastěji používaných šifer napříč téměř všemi turistickými a skautskými oddíly.

Klíčem je tabulka rozdělená do 9 polí. Každé pole je jinak ohraničeno a v každém tomto poli jsou 3 písmena.

V šifře ohraničení určuje to, o které pole z klíče se jedná, tečka poté určuje písmeno (tečka vlevo je 1. písmeno pole, tečka uprostřed je 2. písmeno pole a tečka v pravo je 3. písmeno dného pole).

Příkladem může být tento klíč (kde jsou písmena srovnána abecedně):

Potom šifra označuje písmeno "A" takto: 

Dále písmeno "M" označuje takto: 
Písmeno "W" označuje takto: 

Naše oblíbená věta "AHOJ VODNIKU" je v šifře zobrazena následovně:

Samozřejmě pokud v klíči přeházíme písmena (jakkoliv, nebudou dle abecedy), pak je šifra bez tohoto klíče nerozluštitelná.
 

Zlomky

Textovou šifru lze samozřejmě zapisovat číslicemi, kdy se čísla převádí na písmena.
Jednou z oblíbených variant jsou zlomky.
Horní číslo zlomku (kdo zná matematiku, již ví, že jde o čitatele) udává konkrétní písmeno.
Spodníní číslo zlomku (kdo zná matematiku, již ví, že jde o jmenovatele) udává sekci, ze které je písmeno vybíráno.

Potom šifra označuje písmeno "A" zlomkem  (spodní písmeno určilo první sekci "1", horní číslo určuje konkrétní písmeno"1"="A").
Stejně tak písmeno "R" určí zlomek (spodní písmeno určilo první sekci "4", horní číslo určuje konkrétní písmeno"3"="R").
Opět naše oblíbená věta "AHOJ VODNIKU" je následně v šifře zobrazena následovně:

I zde platí, pokud v klíči přeházíme písmena (jakkoliv, nebudou dle abecedy), pak je šifra bez tohoto klíče nerozluštitelná.