Hvězdy a souhvězdí

Od pradávna lidstvo pozorovalo oblohu. Prvně si lidé všímali slunce a měsíce, jak putují po obloze.

Postupem času si začali všímat i hvězd. Zjistili, že dle hvězd je možné se orientovat. A zároveň si začali všímat, že některé hvězdy jsou jasnější a vytváří zajímavé obrazce, které začali pojmenovávat - tím vznikaly první názvy souhvězdí.

Lidská fantazie je nevyčerpatelná. Provází nás po celý život. Kdo z nás někdy nehledal ve tvarech oblaků podoby zvířat, postav, tváří? Jenom jsme si museli pospíšit, za pár minut se podoba rozplynula a obrazy se měnily stále znovu a znovu. Noční obloha je ohleduplnější. Souhvězdí, která vidíme, jsou jednou z životních jistot. I ta se v čase mění, lidský život je však nesmírně krátký na to, aby jakoukoliv změnu postřehl.

Každá kultura, každé náboženství, si obrazce na obloze přizpůsobily podle vlastní potřeby již od nejstarších dob. Obrazec souhvězdí Orion byl dokonce zachycen a vyryt do kosti, ve starší době kamenné.

Řekněme si nyní něco o souhvězdí, která známe my, zde v Evropě. Jde tedy o souhvězdí severní polokoule. Počátky jejich názvů sahají až do Mezopotámie. Ta byla kolébkou civilizace. První sumerské obyvatelstvo se v Mezopotámii objevilo na přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Názvy souhvězdí byly postupně později převzaty.

Názvy souhvězdí i jednotlivých hvězd nalezneme i v křesťanské Bibli, konkrétně v Knize Job. Jsou zde jmenována Kuřátka, Orion, Pastýř. Souhvězdí, která známe, byla pozorována a pojmenována v době, kdy se pyramidy v Gíze ještě nebyly postaveny: Andromeda, Kassiopea, Perseus, Býk, Orion.

Souhvězdí jižní polokoule mají jinou historii. Vznikala v době velkých mořeplavců a velkých zámořských objevů. Sloužila hlavně pro orientaci lodí, a i když zde nalezneme také některá souhvězdí, která se vztahují k řecké mytologii, převládají souhvězdí, která dostala svůj název až v 18. století. Jižní kříž, Kentaur, Lodní kýl, Mečoun a další.

Také každé znamení zvěrokruhu má své souhvězdí.

Vraťme se k souhvězdím severní polokoule, která můžeme sledovat.

Naše planeta Země putuje vesmírem po oběžné dráze kolem Slunce a navíc k tomu se otáčí kolem své vlastní osy. Díky tomu hvězdy a souhvězdí, až na výjimku Polárky, "putují" během noci po obloze a různě se otáčí. Je tedy třeba je umět na obloze najít. 

Zároveň podle toho v jaké části oběžné dráhy kolem Slunce se naše planeta nachází a podle toho, kde se nachází dané hvězdy a souhvězdí ve vesmíru, můžeme některé sledovat celoročně a některé jen v některých ročních obdobích.

Známe tedy:

   - Obtočnová souhvězdí, která můžeme sledovat celoročně. S nejznámější hvězdou Polárka, též Severka - tato hvězda díky své poloze ve vesmíru nemění vůči nám polohu a je od nás vždy na sever. Je to tedy pro nás nejlepší orientační bod v noci, určující sever. Mezi souhvězdí patří: Velká medvědice (její součástí je Velký vůz), Malý medvěd zvaný též Malý vůz, Kasiopea, Žarafa, Drak, Ještěrka, Rys a Kefeus.

Dále zde máme souhvězdí, která jsou vidět jen v určitém ročním období. Dělí se tedy na:

   - Jarní souhvězdí: Sextant, Lev, Panna, Pastýř, Rak a další

   - Letní souhvězdí: Had, Střelec, Orel, Labuť, Delfín a další

   - Podzimní souhvězdí: Ryby, Vodnář, Beran, Kozoroh a další

   - Zimní souhvězdí: nejznámější je Orion, dále Velký pes, Malý pes, Býk, Blíženci a další

Od pradávna lidstvo pozorovalo oblohu. Prvně si lidé všímali slunce a měsíce, jak putují po obloze.
Postupem času si začali všímat i hvězd. Zjistili, že dle hvězd je možné se orientovat. A zároveň si začali všímat, že některé hvězdy jsou jasnější a vytváří zajímavé obrazce, které začali pojmenovávat - tím vznikaly první názvy souhvězdí.
Lidská fantazie je nevyčerpatelná. Provází nás po celý život. Kdo z nás někdy nehledal ve tvarech oblaků podoby zvířat, postav, tváří? Jenom jsme si museli pospíšit, za pár minut se podoba rozplynula a obrazy se měnily stále znovu a znovu. Noční obloha je ohleduplnější. Souhvězdí, která vidíme, jsou jednou z životních jistot. I ta se v čase mění, lidský život je však nesmírně krátký na to, aby jakoukoliv změnu postřehl.
Každá kultura, každé náboženství, si obrazce na obloze přizpůsobily podle vlastní potřeby již od nejstarších dob. Obrazec souhvězdí Orion byl dokonce zachycen a vyryt do kosti, ve starší době kamenné. 
Řekněme si nyní něco o souhvězdí, která známe my, zde v Evropě. Jde tedy o souhvězdí severní polokoule. Počátky jejich názvů sahají až do Mezopotámie. Ta byla kolébkou civilizace. První sumerské obyvatelstvo se v Mezopotámii objevilo na přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Názvy souhvězdí byly postupně později převzaty. 
Názvy souhvězdí i jednotlivých hvězd nalezneme i v křesťanské Bibli, konkrétně v Knize Job. Jsou zde jmenována Kuřátka, Orion, Pastýř. Souhvězdí, která známe, byla pozorována a pojmenována v době, kdy se pyramidy v Gíze ještě nebyly postaveny: Andromeda, Kassiopea, Perseus, Býk, Orion. Celá řecká mytologie.
Souhvězdí jižní polokoule mají jinou historii. Vznikala v době velkých mořeplavců a velkých zámořských objevů. Sloužila hlavně pro orientaci lodí, a i když zde nalezneme také některá souhvězdí, která se vztahují k řecké mytologii, převládají souhvězdí, která dostala svůj název až v 18. století. Sextant, Dalekohled, Mikroskop, Vývěva.
Každé znamení zvěrokruhu má své souhvězdí. 
Vraťme se k souhvězdím severní polokoule, která můžeme sledovat.
Podle toho, kde se které hvězdy nachází a dle toho, jak se otáčí naše planeta, jsou hvězdy a souhvězdí, která můžeme sledovat celoročně. 
Jde o takzvaná Obtočnová souhvězdí s nejznámější a nejjasnější hvězdou Polárka, též Severka - tato hvězda díky své poloze nemění vůči nám polohu a je od nás vždy na sever. Je tedy pro nás nejlepší orientací. Mezi tato souhvězdí patří: Žarafa, Kasiopea, Velká medvědice (její součástí je Velký vůz), Malý medvěd, Drak, Ještěrka, Rys, a Kefeus.
Dále zde máme souhvězdí, která jsou vidět jen v určitém ročním období. Dělí se tedy na:
Jarní souhvězdí: Sextant, Lev, Panna, Pastýř, Rak a další
Letní souhvězdí: Had, Střelec, Orel, Labuť, Delfín a další
Podzimní souhvězdí: Ryby, Vodnář, Beran, Kozoroh a další
Zimní souhvězdí: nejznámější je asi Orion, dále Velký pes, Malý pes, Býk, Blíženci a další

Pojďme se podívat na jednotlivá nejznámější souhvězdí severní polokoule.
Jak  je již zmíněno výše, Země stále obíhá kolem Slunce a zároveň se otáčí kolem své osy, tám pádem se poloha hvězd stále mění. Proto uvedená souhvězdí putují po obloze a hlavně se různě otáčí. Nejsou tedy vždy otočená, tak jak jsou na obrázcích, ale mohou být různě na "boku" nebo "vzhůru nohama".

 

Velký vůz

V zimním období jej naleznete v 22:00h na severovýchodní obloze. V letním období jej naleznete ve 22h na severozápaní obloze
V zimním období jej nalezneme ve 22:00h na severovýchodní obloze. V letním období jej nalezneme ve 22h na severozápaní obloze.

Je nejznámější, nejjasnější a nejlépe viditelné souhvězdí naší oblohy. Představte si jej jako nákupní vozík s ojí, což je madlo nákupního vozíku. Tento Velký vůz je pouze zadní část Velké medvědice.

 

Velká medvědice

Nejlépe se nachází dle její součásti Velkého vozu, tedy v zimním období ji nalezneme ve 22:00h na severovýchodní obloze. V letním období ji nalezneme ve 22h na severozápaní obloze.

Řekové vysvětlovali vznik souhvězdí takto: Arkádská princezna Kallistó vzbudila svou krásou žárlivost Héry, která ji proto proměnila v medvěda a vyhnala do lesů. Jednou v jednom z lovců poznala svého syna Arkada, a tak se k němu přiblížila a chtěla jej obejmout. Arkas však proti medvědu namířil kopí. Vtom zasáhl Zeus a proměnil Arkada v malého medvěda. Protože měl oba rád, umístil je oba na oblohu jako Velkou medvědici a Malého medvěda.

 

Malý medvěd (Malý vůz)

Nejlépe jej nalezneme podle Polárky, která je na konci ocasu medvěda / na konci oje vozu (třeba nákupního vozíku s delší ojí = madlem). Polárka je vždy na severu.

Podle řecké báje Arkas, syn arkadské princezny a Dia, byl přeměněn v medvěda v okamžiku, kdy vrhal oštěp na svou matku, proměněnou v medvědici. Bohyně Héra byla velmi pohoršena, že se její sokyně se synem dostala na oblohu, a tak si vyžádala na Poseidonovi slib, že je nikdy nenechá odpočinout s jinými souhvězdími pod obzorem v mořských vlnách. Proto oba medvědi nikdy nezapadají a musí stále obíhat kolem pólu.

Podle jiné báje jsou to prý medvědi, kteří se starali o malého Dia, když se skrýval na Krétě před svým otcem Kronosem.

 

Kasiopea

Toto souhvězdí ve tvaru dvojitého W hledáme v zimním období ve 22:00h na severozápadní obloze. V letním období jej naleznemee ve 22h na severní obloze.

Královna Kasiopeja se vychloubala, že je krásnější než vodní nymfy Néreidy. Poseidón proto na celou zem poslat mořskou nestvůru. Naštěstí všechny zachránil Perseus. Kasiopeja bývala nazývána „hvězdná etiopská královna“, protože se po smrti dostala mezi hvězdy. Avšak Néreidy dosáhly aspoň toho, že byla umístěna blízko pólu, a tak musila každou noc trávit polovinu času hlavou dolů, aby se naučila skromnosti a zbavila se vychloubavosti.

 

Drak

Toto souhvězdí se v zimě nachází ve 22:00 h mezi severem a severovýchodem, v létě se nachází ve 22:00 h přímo na severu. Leží u nohou Malého medvěda, takže nejlépe jej najdeme tak, že nalezneme Polárku, pak Malého medvěda (Malý vůz) a kolem nohou Malého medvěda se Drak obtáčí (příp. si říct, že se obtáčí kolem dna Malého vozu).

Tento drak hlídal vstup do zahrady Hesperidek, odkud měl Héraklés přinést zlatá jablka. Héraklés draka přemohl a jablka získal. Za věrnou službu u brány do zahrady Hesperidek byl drak přenesen na oblohu. tam se vine kolem pólu mezi oběma medvědy. Hlavu má natočenu k Héraklovi tak, jako by ho chtěl ještě dodatečně napadnout.

 

Orion

Souhvězdí Orion je považováno za nejkrásnější souhvězdí zimní oblohy. Viditelné je právě pouze v zimě, v letním jej nelze vidět. Nalezneme jej ve 22:00 h nad jihozápaním obzorem jako nejjasnější souhvězdí v této části noční oblohy.

Souhvězdí Orion bylo známo už tři tisíceletí před rozkvětem řecké kultury, a to v Mezopotámii. Bylo tam nazýváno Uru-anna (světlo oblohy).

Jeho otcem byl Poseidón. Orion pronásledoval sličné nymfy Plejády tak dlouho, až uprosily Dia a ten je proměnil nejprve v holuby a poté ve skupinu hvězd na obloze. Jindy urazil Héru, a ta jej za trest dala bodnout obrovským štírem. Orion sice zemřel, ale na přímluvu Artemidy, jeho matky, byl i se svým psem Siriem přenesen na oblohu právě proti Štíru. Ti dva se stále nenávidí, a tak nejsou nikdy současně nad obzorem. Orion mizí za západním obzorem v době, kdy se na východě objevuje Štír.

 

Labuť

Toto souhvězdí naopak nelazneme pouze na letní noční obloze. Nachází se ve 22:00 h mezi východem a severovýchodem. Má tvar kříže a jeho střed tvoří jasná hvězda Sadr.

Báje vypráví, že v labuť se proměňoval Zeus. V této podobě se nechal pronásledovat obrovským orlem, před kterým ho zachránila královna Léda. Tu potom svedl a Léda se stala matkou Blíženců.

Někdy bývá nazývána Severní kříž.

 

Nyní si odskočíme ze severní polokoule na jižní polokouli.

Jižní kříž

Jde o nejznámější souhvězdí jižní polokoule. Jižní kříž byl znám již od 16. století. Mořeplavci se tehdy orientovali na moři podle hvězd na obloze. Na severní polokouli podle Polárky a na jižní podle hvězd Jižního kříže.

 

Severní noční obloha v zimě

 

 

Severní noční obloha v létě

 

 

Jižní noční obloha v zimě

 

 

Jižní noční obloha v létě

 

 

Pozn. Pro učení se hvězd je existuje pro chytré telefony výborná aplikace Stellarium Mobile Free - Hvězdná mapa. Je v češtině, je zdarma a po spuštění je možné "jezdit" mobilem po obloze a na display mobilu se zobrazují jaká souhvězdí na obloze jsou.