Morseova abeceda
Morseova abeceda je nejrozšířenější systém přenosu informací pomocí pouhých dvou znaků.
Vznikla jako prostředek ke komunikaci pomocí telegrafu, dlouho před mobily a také dlouho před samotnými "drátovými" telefony. Ačkoli je morseovka téměř 180 let stará, pořád se používá mezi radioamatéry a občas i ke světelnému dorozumívání na moři. Znalost Morseovy abecedy by měla být samozřejmostí pro turisty, vodáky, zálesáky, skauty a táborníky.
Jednotlivé znaky Morseovy abecedy se skládají z krátkých a dlouhých signálů, každé písmenko z jednoho až čtyř. V psané podobě se používají tečky a čárky, jednotlivá písmena se oddělují lomítkem (časovou pauzou), slova dvěma lomítky (delší pauzou) a věty lomítky třemi.
Díky tomu je možné Morseovu abecedou vysílat a přijímat ji pomocí zmíněného telegrafu (propojení pomocí drátu), pomocí světelných signálů (na moři), pomocí signálů pažemi nebo praporky (na větší vzdálenosti, kdy na sebe lidé vidí), ale třeba i zvukem (radioamatéři ne vždy mohou vyslat mluvené slovo, ale jednoduchý zvukový tón ano) či dokonce kouřovými signály.
Pomocná slova slouží ke snadnějšímu zapamatování – krátká slabika znamená tečku a dlouhá čárku.
Např. písmeno "A" má pomocné slovo "Akát". Skládá se tedy ze dvou slabik "a / kát" - první slabika je krátká a znamená tečku, druhá slabika je dlouhá a znamená čárku, písmeno "A" tedy morseovkou zapíšeme / . – /
V Morseově abecedě se neoznačují čárky, háčky nebo kroužky nad písmeny. / . – / tedy může znamenat jak krátké "a", tak dlouhé "á".
Morseova abeceda a pomocná slova:
A / . – / Akát
B / – . . . / Blýskavice
C / – . – . / Cílovníci
D / – . . / Dálava
E / . / Erb
F / . . – . / Filipíny
G / – – . / Grónská zem
H / . . . . / Hrachovina
CH / – – – – / Chvátám k vám sám
I / . . / Ibis
J / . – – – / Jasmín bílý
K / – . – / Krákorá
L / . – . . / Lupíneček
M / – – / Mává
N / – . / Nástup
O / – – – / Ó náš pán
P / . – – . / Papírníci
Q / – – . – / Kvílí orkán
R / . – . / Rarášek
S / . . . / Sekera
T / – / Trám
U / . . – / Učený
V / . . . – / Vyučený
W / . – – / Vagón klád
X / – . . – / Xénokratés
Y / – . – – / Ý se ztrácí
Z / – – . . / Známá žena
Morseovou abecedou je možné zapisovat i číslice:
0 / – – – – – /
1 / . – – – – /
2 / . . – – – /
3 / . . . – – /
4 / . . . . – /
5 / . . . . . /
6 / – . . . . /
7 / – – . . . /
8 / – – – . . /
9 / – – – – . /
V průběhu let přibyly také specifické znaky:
. / . – . – . – /
, / – –. . – – /
; / – . – . – . /
! / – – . . . – /
? / . . – – . . /
: / – – – . . . /
- / – . . . . – /
= / – . . . – /
" / . – .. – . /
() / – . – – . – /
@ / . – – . – . /
Dešifrovací pomůcka
Pokud se Morseovu abecedu teprve učíte a potřebujete rychle rozluštit nějaký text, může vám přijít vhod následující šifrovací pomůcka. Vypadá to složitě, ale funguje jednoduše:
Porovnáte první znak daného písmene s první řádkou tabulky
1) je-li to čárka, zabýváte se dále jen tou částí tabulky, která je pod tmavou polovinou tohoto řádku
2) jde-li o tečku, zábýváte se dále jen tou částí tabulky, která je pod světlou polovinou tohoto řádku
3) porovnáte druhý znak daného písmene s druhou řádkou…
4) jakmile porovnáte poslední znak, podíváte se na doličné políčko a vidíte tam písmenko příslušející danému pořadí znaků:
Trocha historie nás nezabije
Morseovka byla vynalezená mužem, který se jmenoval Samuel F. B. Morse v třicátých letech devatenáctého století. Konkrétně, svou práci na elektrickém telegrafu začal v roce 1832, systém vyvinul v roce 1844 a celou technologii patentoval v roce 1849. Kód, který Morse vymyslel pro svůj systém, se během dlouhých let několikrát změnil. Původně totiž morseovka přenášela pouze čísla, která musela být podle slovníku transformována do slov. Tento postup se ovšem prokázal jako zbytečně pomalý a náročný. Brzy se tedy do kódu zapracovala i písmena.
V roce 1844 se Morse ukázal před americkým kongresem, aby předvedl svůj malý stroj. První veřejná zpráva byla odeslána 24. května roku 1844. Stálo v ní: "What God Hath Wrought" (co Bůh udělal).
Původní telegrafický systém měl na přijímacím konci aparát, ze kterého lezly malé znaky. Krátké znaky se nazývaly (a stále nazývají) tečky a dlouhé znaky čárky. Jak se uživatelé telegrafu stávali zkušenějšími, přestali využívat papír a kód luštili pomocí sluchu.
Pouhých deset let po prvním telegramu už Amerikou křižovalo 37 000 km telegrafní linky. Telegraf samotný měl zásadní vliv na vývoj západu Ameriky. Železniční společnosti telegraf používaly ke komunikaci mezi stanicemi a telegrafní společnosti vznikaly jak houby po dešti.
Během tohoto období ovšem Evropa nebyla až tolik pozadu a vyvinula si svůj vlastní systém morseova kódu, který byl později pokřtěn jako Kontinentální kód.
V devadesátých letech devatenáctého století bylo vynalezeno rádio a morseovka se začala uplatňovat při posílání zpráv na moři. Jak se dosah rádia zvyšoval, byla umožněna lepší mezinárodní komunikace a tím také vznikla nutnost standardizovat celou abecedu. V roce 1912 tedy začal fungovat mezinárodní morseův kód pro všechnu mezistátní komunikaci.
Morseovka se stala extrémně důležitou jak pro obchod na moři, tak v letectví. Piloti dokonce do nedávna museli znát u zkoušek morseovku.