Dřeviny

Dřeviny jsou v botanickém smyslu rostliny, které mají stonek tvořený ze dřeva.
Dřeviny se dělí do různých skupin dle různých vlastností a pohledů na ně.
Jedno dělení je dle stavby dřeviny, dle toho zda má kmen či nikoliv:

     - Stromy (skládá se z kořenů, kmene a koruny)

     - Keře (nemají kmen, rozvětvení začíná již u země, skládá se z kořenů a koruny)

     - Polokeře (jde o přechod mezi stromy a keři, tedy o dřeviny, kdy jeden druh třeba může a nemusí mít kmen)

     - Liány (popínavá rostlinu s dřevnatým stonkem, která využívá například jiného stromu, po kterém se pne)

Další dělení je dle toho, zda mají listy nebo jehlice (jehlice jsou úzké, čárkovité a většinou tuhé listy):
     - Jehličnaté

     - Listnaté

Dřeviny také rozdělujeme dle jejich původního výskytu:
     - Tuzemské

     - Exotické

V neposlední řadě se mohou dřeviny dělit dle využití. V různých odborných literaturách je dokonce větší množství různých skupin. Například:
     - Okrasné či parkové
     - Užitkové
     - Ovocné

     - atd.

Tyto skupiny se navzájem kombinují. Například takový jedovatý Tis červený je okrasný, exotický a jehličnatý keř.

My si nyní představíme nejběžnější dřeviny, se kterými se u nás můžeme setkávat.

Lípa srdčitá

Lípa srdčitá je krásný košatý strom, který je i naším národním stromem. Má charakteristické srdčité listy, na rubu sivé. Květenství má vždy protáhlý jazykovitý listen. Kvete od května do června a květy s listeny jsou léčivé.

Lípové dřevo je vynikající materiál pro řezbářství, je husté, lehké, měkké a snadno se zpracovává. Je však málo pevné a neodolává vlhku.

Jírovec maďal

Jírovec maďal (kaštan) je mohutný, rozložitý strom pocházející z jihovýchodní Evropy.  Má silné a lepkavé pupeny, ze kterých kterých vyrůstají letorosty a svícnovitá květenství. Listy má 5 - 7 četné, dlanitě dělené.

Plodem je ostnitá tobolka s nejčastěji dvěma semeny - kaštany. Plody obsahují zkrmitelný škrob, jsou však nahořklé a proto se využívají jen pro lesní zvěř. Pozn. exitují i jedlé kaštany, to jde ovšem o jiný strom Kaštanovník jedlý.

Javor klen

Javor klen je mohutně větvený a statný strom s charakteristickými dlanitě pětiklannými listy. Květy má žlutozelené, sestavené do bohatých lat.Plody jsou chlupaté dvounažky skloněné k sobě v úhlu asi 30°. Stonky odolávají i nepříznivému horskému klimatu. 

Podobný Javor mléč má listy dlanitě sedmiklanné, po utržení roní bílý latex (mléko) a dvounažky jsou ve vzájemném sklonu 180°.

Olše lepkavá

Olše lepkavá je strom nebo keř (řadí se tedy mezi polokeře) s lepkavými pupeny. Listy má okrouhlé, nepravidelně jemně zubaté. Samčí jehnědy mají delší stopky, samičí plodenství tvoří jehnědy šiškovité, dřevnatějící.  Roste kolem potoků a na vlhkých místech.

Dřevo Olše je oranžově červené vlivem tříslovin. Je velmi odolné i ve vodě. Dříve se z tohoto dřeva zhotovovala i mlýnská kola, vodní žlaby atd.

Bříza  bradavičnatá

Bříza bradavičnatá, též bělokorá, je známý strom s bílou kůrou a s nevšední odolností proti mrazu. Roste i v tundře, je odolná proti průmyslovým exhalátům. Raší časně z jara. Má samčí květy v jehnědách s hnědými listeny a samičí jehnědy jsou malé, zelené, s fialovými bliznami.

Na jaře vytékající "březová voda" při poranění stromu je léčivá na pleť a vlasy a odvar z listů léčí močové cesty. Dřevo při hoření "neprská", proto je často používané do otevřených krbů.

Dub letní

Dub letní bývá často nazýván "křemeňák". Dub je strom se zvláště pevným a tvrdým dřevem. Od ostatních druhů dubů poznáme "křemeňák" podle stopkatých žaludů a podle krátce řapíkatých listů, které záhy na podzim opadávají, na rozdíl od Dubu zimního (drnáku), jehož listy zůstávají po zhnědnutí na stromě až do jara.

Kůra mladých větviček je léčivá, zvláště proti průjmům. Plody duběnky = žaludy jsou vhodným krmením pro lesní zvěř.

Buk lesní

Buk lesní je vznosný strom s kůrou holubičí šedi, s protáhlými pupeny a s lesklými svítivě zelenými listy, na okraji chlupatými. Plody bukvice jsou chutné a výživné. Samčí květy jsou v dlouze stopkatých svazečcích. Květy mají červenohnědou plstnatou číšku.

Buky vysazujeme pro dřevo a náleží ke zlepšovatelům lesních půd. Půda pod buky je velmi úrodná.

Smrk ztepilý

Smrk ztepilý je běžný lesní strom používaný nejčastěji k vánocům do bytu. Jehlice při rozemnutí voní pryskyřicí. Pupeny jsou bez pryskyřice a jsou léčivé. Samčí květy jsou červené. Šišky jsou válcovité asi 12 - 15 cm dlouhé, převislé - visí dolů. Roste i vysoko v horách.

Má velmi používané dřevo, které je měkké, pevné, pružné a v suchu velmi trvanlivé. Dřevo špatně odolává vlhku.

Jedle bělokorá

Jedle bělokorá je vzpřímený, rovný lesní strom, dorůstající do značné výšky (až 60 m). Jehlice má ploché, na rubu se dvěma býlími čarami. Šišky má válcovité, otočené a rostoucí nahoru. Silně trpí na škodlivé odpadní látky v prostředí, proto mizí z našich lesů a parků.

Dřevo má měkké, lehké, pružné, ale málo ohebné. Vydží i pod vodou a je surovinou v papírnách. Pryskyřice je nazývána štrasburský terpentýn a má léčivý účinek.

Borovice lesní

Borovice lesní je rychle rostoucí strom s větvemi téměř vodorovně odstávajícími. Jehlice má 50 mm dlouhé, po dvou ve svazečcích. Samičí květy zrají po opylení dva roky. Plodem je šiška 30 - 70 mm dlouhá, kuželovitá, na větvích převislá - visí dolů.

Dřevo má smolnaté jádro, je měkké, ale tvrdší než smrkové. Je málo pružné a snadno lámatelné. Při hoření dává dřevo velký žár.

Modřín opadavý

Modřín opadavý je strom s opadavými jehlicemi. Má obvykle krásný svislý vzrůst. Samčí květy jsou převislé, žluté, samičí tmavočervené šišky dozrávají po oplození v drobné šišky se semeny za jednotlivými šupinami.Semena jsou 3 mm dlouhá, křídlatá.

Náleží mezi rychle rostoucí dřeviny. Z našich jehlečnanů má nejtvrdší, načervenalé dřevo, vhodné pro vodní stavby.

Líska obecná

Líska obecná je větší keř s dlouhými, často rovnými větvemi. Má hrubší, zašpičatělé listy, nepravidelně zubaté. Kvete záhy z jara. Samčí jehnědy jsou žlutohnědé, samičí květy jsou nenápadné s vyniklou lepkavou bliznou. Plodem je jedlý lískový oříšek.

Pěstuje se v kulturních odrůdách na zahradách. Líska má husté a měkké dřevo, ohebné, pružné a pevné. Hodí se i na hole a žebříky.

Růže šípková

Růže šípková je obecně známý a běžně rozšířený keř s lichozpeřenými listy a s ostnitými větvemi. Plody jsou vitaminózní léčivé šípky, jemně kyselé chuti. Jsou vhodné i na marmelády. Uvnitř plodů jsou nažloutlé chloupky, které mohou působit škodlivě v dutině ústní i ve střevech.

Od ostatních růží se Růže šípková liší bohatě větveným kalichem a na rubu listů nejsou vyvinuty žlázky.

Šeřík obecný

Šeřík obecný je ozdobný libovonný keř nebo menší strom (další zástupce polokeře) se vstřícnými listy a s konečným hroznovitým květenstvím. Květy bývají fialové, ale i modravé, žluté a bílé, jsou-li pěstovány ve vyšlechtěných zahradních odrůdách.

Dřevo má husté, jemné, houževnaté a velmi tvrdé. Je cenným dřevem pro řezbáře, je vhodné na hole a na umělecké truhlářské výrobky.